První video z Kanady... Druhé z Northshore…, třetí… A pak je úplně jasný, jak vzniká ten pocit, že se tam prostě musíš dostat a vyzkoušet to. I když jsi ve skutečnosti na kole v životě neseděl. Čumíš na ty videa na konci zimy na baráku v Revy a přemýšlíš, kde vzít love na kolo. Díky "bohu" aka Kamilu Tatarkovičovi, kterej mě nenechal hnít doma a poslal mi kolo!
Jsou 2 druhy lidí, ti co o tom budou pořád dokola kecat a znát všechy ty traily a lokace, protože to maj naučený z videí a článků z Pinkbiku. No a pak jsou ti, co to maj nakoukaný úplně stejně, ale neposerou se z toho, udělat ten krok a odjedou to zkusit na vlastní kule.
Žádnej Whistler… Odstěhovali jsme se do Revelstoke, super malého městečka přímo v horách. Pořád ještě se statusem redneckova, kam nejezdí každej, jen protože to je cool.
První ježdění, kde naivně jedeš na traily šlapat a omrknout oč vlastně jde… Mt. Macpherson - luxusní traily, krásně postavený… Nic velkého. Pohoda z kopca dolů (kterej si vyšlápneš stejnou cestou), sem tam přišlápneš, aby jsi mohl něco skočit a jinak lítáš v klopenkách. Tak jezdíš nějakej týden-dva, získáváš jistotu, cestou nahoru bliješ krev, ale tak to je… Dokud nenašlapeš a nerozdýcháš ty škopky, co jsi doma do sebe lil horem spodem. Hehe co si budem povídat, všude stejný.
Začněš potkávat na trailech další lidi, s každým se zastavíš, pokecáš. Sem tam někdo vytáhne škopek z batohu... Každej rád poradí, co je v okolí a co by stálo za vyzkoušení. Nahned se ti z jedné hory rozšíří obzory na další čtyři.
Najednou zjistíš, že jsi začal na nejjednodušších trailech pro rodinky s děckama a začněš být fakt zvědavej, co dalšího tu na tebe čeká. Mezitím ti šéfko v práci dá trucka se slovy “you fuckin Czechs, don’t ruin that Van! That’s a working car! There you go! Here you have truck for biking! Don’t use that Van” To na něj čumís a říkáš si jen, co to kurva? Tvůj šéf ti dává trucka jen na bikování? Hell yeah! Btw po dvou měsících jsem odjebal převodovku, to už takovej strop nebyl :D
Garantuju ti, že takhle začal ten pravej sen. Stojíš na Mt. Boulder, na korbě trucku máš kola a po lesních cestách liceš nahoru, a pak dolů palba na kole. Do té doby, než trefíš první double black trail... A to přes přední kolo nevídíš pod sebe dolu... Žádný traily pro rekreační cyklisty. Každej trail je férovej downhill v kořenech přes skalky a všelijaké dropy.
Narovinu říkám, že většinou si to fakt musíš prohlídnout, pokud to jedeš poprvé-podruhé, protože to jsou věci, které jsou fakt velké a prudké. Když řeknu "prudký", tak to má v Kanadě uplně jinej význam hehe. Okolo Revy nikdo nic moc neuklízí, nečistí... Spadlej strom(1,5m v průměru)? Postavíš před něj odpal, vyřešeno. Žádné objíždění, stavění lávek. Buď to pošleš do pohody, nebo se rozjebeš na hadry. Snést kolo, to je asi ta nejmíň bezpečná varianta. Žádnej velkej stavitelskej bikepark styl tu nečekej.
Když spadne strom přes trail nebo tam je vysypaná skála, je uplně normální, že to prostě dáš dokupy. Vezmeš motorovku, pořežeš nebo odházíš co je potřeba. Nikdo ti to nemusí říkat, nikdo to za nás dělat nebude. Všechno to vidíš u lokálů a automaticky začneš taky. Staví se skok, wallride, lávka… Prostě zastavíš a zeptáš se:
"Hey bud, I'm Jara. Do you need a hand?"
"Oh yeah buddy! You wanna beer?"
A najednou se vozíš s borcama na korbě jejich trucku a shredite spolu. Naháníte se v truckách cestou nahoru, každá zatáčka v driftu, borci lítaj na korbě ze strany na stranu a je prdel jak prase. Každej run nahoru dáš pivko a kopcem dule se těšíš na další kolo.
Nikdo neřeší jakej máš dres, jak jseš vylazenej. Jaké máš kolo a co je na něm na piču a co musíš vyměnit. Všem to je u prdele. Károvaný košile, nátělníky, roztrhaný hadry, pivko, jointy a řešíš akorát to, kterej trail a co tam kdo chce poslat. Neuvěřitelná pohoda a kamarádskej styl je tam jedna z věcí, co ti ježdění na kole pošlě na uplně jinej level.
A pak je tu jeden trail...
Lost boys, definitivně nejprudší věc co v Revy je. Můj nejoblíbenější trail, kterej jsem tam jezdil. Já na kole neskáču, ale pokud jde o prudké věci, tak jsem vždycky pro. Horší bylo, že to se mnou nikdo jezdit nechtěl.
Neexistujou výmluvy proč nejet, nebo neskočit, každej tě hecuje a je úplně jedno na jakém jsi levelu, banda vždycky jezdí spolu.
Když se něco posere, zajdeš do bikeshopu, ukážeš co je špatně a když se to nestihne do zavíračky opravit, tak prostě s klukama zajdeš ještě někam v klidu sednout na pivko a pokecat. Třeba posbíráš tipy na traily, které nejsou nikde ani značené a takhle se prostě bavíš každej den...
Tak asi takhle ve zkratce ježdění hned za městem! Nic jdu jdu se projet a začnu dávat dohromady 2-3 traily v alpinu a hlavně jeden z nejdelších trailů s největším převýšením v Kanadě. Jojo, přesně tak, je v Revy...
Peace!