Když ti dojde mail a za jménem vidíš @tilak.cz, fakt se na chvíli zasekneš... O co tady jde? To je zas nějaká haluz beztak. Po pár dalších mailech zjišťuješ, že Rada ztratil slovo. Slovo dalo slovo a já nevěřícně souhlasil, heh souhlasil... Jsem se kurva modlil aby to nebyl sen, ale realita. A už jsem byl namotanej ve focení Tilak katalogu 14/15.
Ríkáš si jen, že to je uplná mrda, že jedeš do Kanady. Z tama nemůžes dovézt nic špatného, bude to pecka! Volá mi Rada: „...jedem do Tilaku, domluvíme se co a jak. Rovnou tam něco vyfotíš na dílně a proberem to s Romanem Kamlerem.“ Po druhé Romanově větě je uplně jasný, že se žádný fotky z Kanady konat nebudou: „Nejsme žádní Kanaďani, jsme z Jeseníků a tady taky ty fotky uděláme!“
Já jen s obrovským respektem čumím... „Šijem tady, jsme češi, jsme z Jeseníků, nevidím důvod proč to dělat jinde.“
Chci tam jen Jeseníky a baby, které to všecko mají na svědomí. Jen přikyvuju a dál poslouchám, tohle je tak skvělej přístup a názor, že nemůžu nic říct a jen se těším. Dostat šanci od nejlepší naší a myslím si, že i světové firmy na outdoor oblečení, která vyrábí u nás, je pro mě obrovská pocta.
Jasně, potřebujem zimní fotky, jdem se motat kolem Pradědu, to bude pecka... Procházka, nic neřešíš a jen si cvakáš co tě baví. Až na to, že byly tak 3-4stupně a sníh uplně v hajzlu. Domlouváme se Zdenou a Šamotem a jdem na procházku.
Kecáme, pijem slivku a chodíme po hřebenech kam se nám chce.
Za den focení se nám vystřídalo tolik druhů počasí, že kdyby ti to někdo naplánoval a zaplatil, líp by to nevyšlo. Totální mordor vítr, chcanec, brutální západ slunka, mraky, mlha, slunko... Všecko prostě.
Kuba Laššo neměl co na práci a že něco natočí, že chce jet taky... Zavazuju boty - nepromokavý boty, oblíkám bundu - nepromokavou. Čekám na Kubu, ten vyleze z baráku jak největší král. Parka až po kolena, tepláky a worker shoes jak 50cent - oukeeej, jak chceš :)
Jen mi hlavou proběhne takovej ten zvuk jak máš totál nachcaný boty vodou, znáš to... Vyběhnem, první planinka a po půl hoďce za sebou slyším čvacht čvacht čvacht, začnu se chlamat a v tom nejlepším Kuba za mnou: „Brooo kurvaaa, já mam uplně mokrooo“.
Dáme ještě západ slunka a smykem letíme ke Zdenovi udělat stejky, dát pivko a mrknout na nějaký snb videjka. Balíme to docela brzo, slušně popito bylo docela rychle, ale potřebovali jsme ráno brzo vstát.
Vstávačka za tmy a na východ slunce metem nahoru, v totálním mlíku se modlím ať se to rozfouká.
No jasně... Tak jdem zas pospat do lesní chatky, kterou kluci maj na tajňáka jako eso v rukávu.
Ráno to je furt stejnej hnus, ale má to své kouzlo, baví mě tyhle hegeše. Tak to je real, tak jak to má být. Surové, drsné...
Jsem neuvěřitelně vděčnej, za tuhle šanci a důvěru. Chtěl bych poděkovat Radovi a klukům z Tilaku. Jinak celej katalog jsem nacvakal na Fujifilm x100s. Hehe a věř, že ten Romanův pohled, jestli si z něj dělám prdel, kde mám výbavu byl dost nejistej. Ale duchaplně mě vzal do svého atelieru ať si vemu cokoliv chci... Tím myslel kompletní top výbavu i se zábleskama. Tak jsem se vší slušností musel odmítnout a jít si to cvaknou na Blackbitch. www.tilak.cz
Sleduj jakej feel to celé mělo, Kuba natočil v rychlosti pár záběrů, které to vystihujou přesně tak jak maj! Velkej dík patří Zdenovi Rybárovi a Šamotovi, že nás vzali na tak skvělé místa, bez nich by nebylo nic.
Peace.