S Luďkem Žákovským jsem se poznal v Tilaku... Po nějaké době mi řekl, že by měl prosbu... Říkám: „No jasně, pojď si! Co by jsi potřeboval?“
Stojíme před kanclem u auta a z Luďi vypadne, že dělá ručně kožené pásky a peněženky. Nepřemýšlím ani sekundu a hned souhlasím s čímkoliv co ještě nestihl ani říct.
Kurva! Dneska, když vidíš, že někdo dělá ručně a poctivě... Nikoho nechce ojebat, dělá to, protože to fakt miluje a má k tomu vztah. O to víc, když takové řemeslo dědíš od taty. Ti říkám, já si takových lidí vážím a obdivuju je. Vždycky, když mám šanci takovému člověku pomoct, neváhám... Díky za to, díky za každého z Vás!
S Luďou jsme se domluvili, že uděláme fotky jak vyrábí pásek. Všchno se dohoukalo, přidal se k nám i Kuba Laššo se kterým pomalu začínáme dělat víc a víc věcí. Ruční práce, fotky, video... Ať se aspoň trochu dostanete do toho, jak to funguje mimo nákupáky, nekvalitní bullshit věci, který musí být hlavně ve slevě! FUCK OFF s tim běžte do prdele!
Horko těžko popisovat krok po kroku co Luďa pod rukama kouzlí... Většinu času jen čumíš a v hlavě se ti honí něco jako: „Ty vole, jako fakt, děláš si prdel? To jednou budu taky umět“ - hehe, jasně... Tohle je hroznej průser u takhle šikovných lidí, že bys chtěl umět taky něco takového.
U téhle práce teprve správně pochopíš význam slova ART. Na celém pásku, který Luďa dělá není použitej ani jeden stroj, celá ta krása vzniká čistou ruční prací. Mě přijde hrozně důležitý ukázat lidem, že v dnešní době mají lidi pořád koule, dělat to jak se sluší a patří. Nedělat to kvůli tomu aby jsi rychle zarobil a podělal kde koho. Ale proto, že chceš a žiješ tím.
- Luďek Žákovský -
„To, že dělám s kůží vlastně není žádná velká náhoda, táta je sedlář, takže jsem k tomu měl vždycky blízko. Jako kluk jsem chodil do jeho dílny sledovat jak mu pod rukama vznikají nádherný sedla. Občas jsem tátovi s něčím pomohl, ale tenkrát by mě nenapadlo, že bych ho mohl následovat a pokračovat v tom jako v rodinné tradici.“
„Když někdo zjistil, že je táta sedlář, tak se zpravidla následovala otázka: "Není škoda, že v tom nepokračuješ?" Poslední dobou mi to začalo vrtat hlavou čím dál víc, nějak jsem cítil, že potřebuju něco vytvářet, dělat rukama. Vymyslel jsem si to spíš jako takový projekt, ale neuvěřitelně mě to chytlo.“
„Mám rád jednoduchý, čistý, funkční styl, to se snažím převést i do mojí práce. Používám jen tradiční ruční nástroje a kvalitní materiály, který vydrží celou věčnost. Není to vždycky jednoduchá cesta, ale je v tom obrovský kouzlo. Třeba sehnat kvalitní sponu z běžné produkce prakticky není možný, proto si nechávám v malé sérii ručně odlévat mosazné spony, každá je vyrobená samostatně, nemá žádný svár.“
„Opasek nebo peněženka je velmi osobní předmět, každý mu dává svůj vlastní příběh. Kůže je v tomhle směru dokonalý materiál. Časem se přizpůsobí, získá nádhernou patinu. Čím víc ji používáš, tím je krásnější.“
Tak co ti k tomuhle mám dál říkat?! Dej si video o Kuby Lašša a máš to celý komplet!
Respekt.